“Společně dáváme studiu smysl.”

“Konstrukce vaší práce musí vydržet i případné zemětřesení při obhajobě.”

BLOG

blog

Blog

Co se děje u nás v Ingeniu očima našich blogerů..

Co se Vám vybaví, když se řekne Plzeň? Tipnul bych si, že skvělé pivo, výborný fotbal a ostuda na zdejší právnické fakultě. Je to pochopitelné, byť to obraz města a celého regionu přece jenom trochu karikuje. 

Nezačíná to nejlépe. Na náměstí v Brandýse, kde bydlím (nebydlím tedy přímo na náměstí, mám normálně byt s teplou vodou, s topením a tak) a kde mě má František vyzvednout, přešlapuju už podezřele dlouho.

Do Havlíčkova Brodu s námi tentokrát jede také nová kolegyně Jana. Okruh obvyklých konverzačních témat, která naše cesty s Františkem charakterizují, se tím sice zásadně zredukuje, o to víc ale můžeme hovořit o práci. 

Tak máme syndrom vyhoření! Vážně. Čekali jsme na něj tři týdny - ale nakonec ho máme. No schválený. Akreditovaný v rámci DVPP! Ode dneška se kurz "Syndrom vyhoření v profesi učitele a jeho prevence" natrvalo zabydluje v naší nabídce. 

Na čelákovickou VOŠku vyjíždíme v posledním půlroce už podruhé. Na podzim se tu František líbil, dnes tedy přednáší další třídě. Tentokrát jde o frekventanty dálkového studia - vystoupení pro tuhle cílovou skupinu je jeho premiérou. 

Včera mi při ukládání nepochopitelně zmizel celý blog z Opavy. Buď je to Boží trest (a že by měl zač přijít), nebo výzva (tak by o určitě viděl František, je chorobně pozitivní). Pokud je to ta hozená rukavice, rozhodně ji zvednu. 

V Českých Budějovicích by chtěl žít každý, říká v Cimrmanově hře Záskok principál kočovného divadla. Lokální herecká hvězda Karel Infeld Prácheňský to sice záhy rozporuje, ale na tom nesejde - oslavná replika je v národě navždy zaseta. 

V podkroví, kde má kanceláře Ingenio et Arti, sídlí dalších osm až jedenáct firem, sdružení a jiných institucí. Přesné číslo nikdo nezná; průběžně vznikají a zanikají, asi jako hvězdy ve vesmíru. 

Takže předsevzetí. No novoroční přece! Jak jste prvního ve tři ráno slavnostně prohlašovali, že zhubnete! Jste šokovaní, jak to vím, co? Pche! Léta praxe a tréninku analytického myšlení.

Někteří lidé by za trochu lásky šli světa kraj. A jiní by zas za trochu komunikace prodali vlastní babičku. Třeba náš šéf František. Pořád ho zajímá, jestli to či ono prošlo procesem diskuse. Mluvte o tom, vybízí nás, kdykoli někdo nadhodí libovolné téma. 

Žádný mladý kněz nevydrží ve farnosti déle než pět let. Ne že by ho farníci vyštípali - jednak to mechanismy katolické církve neumožňují, jednak by při chronickém personálním deficitu našeho kléru byli blázni.

Bude nám stačit vyjet ve čtvrt na dvanáct? ptá se František, autor přelomové učebnice Absolventská práce, lektor stejnojmenného kurzu akreditovaného pro DVPP a především vizionář, který chce změnit svět skrze zvýšení kvality vzdělávání.

Přes Vánoce na to vletíte, že jo? Takhle to přece všichni studenti říkají. Seminárky ze zimního semestru, na které se až tak úplně nedostalo, všemožné resty a nesplněná zadání - to všechno se stihne o Vánocích. Až přijedete na svátky domů.

Jak zaznělo v úterý na Radiožurnálu, ministerstvo školství zvažuje, že by studenti VOŠ, kteří chtějí identický obor vystudovat také v bakalářském studijním programu, za vysokoškolské studium platili.

 

Příští rok uplyne 100 let od narození nejpřekládanějšího českého spisovatele 20. století Bohumila Hrabala.

 

Zítra má svátek Klement. Když se řekne Klement, všichni v mojí generaci si vybaví akorát tak alkoholu propadlého dělnického prezidenta, který se neštítil dát popravit svého kamaráda Slánského a doktorku Miladu Horákovou.

Jak uvedla včera ČT 1, nejvíc studentů vyjelo letos na zahraniční stáže z Masarykovy univerzity v Brně. Pod křídly programu Erasmus jich do ciziny zamířila víc než tisícovka.

Jak i katedrou navržené téma může nakonec „chytnout za srdíčko“ a přinést svoje ovoce aneb příběh mojí bakalářky č. 2 Když jsem rok před odevzdáním bakalářky musela začít řešit její téma, propadala jsem nemalé panice. Musela jsem totiž vypracovat teze, kde jsem měla už přesně na několik stran specifikovat tematiku, strukturu a metodiku svojí práce.

„Jestli nemáš na to vypracovat bakalářku nebo diplomku, udělám ji za tebe…Zn. levný to nebude!“ Bavila jsem se nedávno se svojí známou. Pavlína. Je studentkou, prvním rokem na zemědělce, studium zvládá bez problémů, je přirozeně inteligentní. 

V době, kdy jsem ještě nevěděla o Ingeniu a neznala lidi, kteří smýšlí o vzdělávání podobně jako já, jsem stála před úkolem vybrat si téma bakalářky. O řadě věcí jsem měla už tehdy jasno.

Titul magistr by si při současné podobě státnic mohla z vysoké školy odnést i dobře cvičená opice. Všichni včetně Ingenia mluví o nutnosti změny v českém vzdělávacím systému. Co si pod tím ale představit?