Příští rok uplyne 100 let od narození nejpřekládanějšího českého spisovatele 20. století Bohumila Hrabala.

 

Příští rok uplyne 100 let od narození nejpřekládanějšího českého spisovatele 20. století Bohumila Hrabala. Narodil se sice v Brně, ale jeho život je od raného dětství zasazen do Nymburka, kde žil bezmála třicet let a kam umístil děj řady svých románu. Pivo z nymburského pivovaru se po jeho novele jmenuje "Postřižinské", v hájence v nedalekém Kersku dosud servírují kančí se zelím, resp. se šípkovou omáčkou, v nymburském muzeu je stálá expozice o jeho životě a díle, při knihovně působí Klub čtenářů Bohumila Hrabala.

U příležitosti nadcházejícího výročí se město Nymburk a vedení zdejšího gymnázia, které Hrabal ve třicátých letech navštěvoval, rozhodlo pojmenovat zmíněný vzdělávací ústav jeho jménem. Po všech Masarycích (v ČR je aktuálně 198 škol, které se po Masarykovi buď jmenují, nebo sídlí v jeho ulici), Komenských (162) a Husech (47) je to rozhodně příjemná změna. Po Hrabalovi je dospodu pojmenována jen základka v Libni, kam veliký pábitel navíc ani nechodil. Nic přirozenějšího než krok nymburské radnice a školy si neumím představit.

O to překvapivější je reakce studentů. Sepsali petici proti jménu patrně nejslavnější nymburské osobnosti v názvu své školy, již podepsalo devadesát procent z nich. Svůj postoj podpořili řadou silných argumentů, např. že absolvent Právnické fakulty Karlovy univerzity JUDr. Bohumil Hrabal se špatně učil nebo že nežil vzorný život. Pak ovšem zbývá už jen zvážit jméno Mirka Dušína (aktuálně v ČR 0 škol).

Okolnost, která amorálnímu repetentovi přitěžuje ale vůbec nejvíc, lapidárně shrnul předseda školního studentského parlamentu Tomáš Formánek: „Studuji na této škole šest let, a dosud jsem o Bohumilu Hrabalovi nic neslyšel.“ (Gymnázium Ignorantů - aktuálně v ČR 0 výskytů.) V jakém ghettu asi žijí studenti školy ve městě, kde je Hrabalova socha umístěna na centrálním náměstí? Kde je Hrabalova ulice? Instalace "Hrabalova hospoda" v místním muzeu?

A není to v jisté míře metafora celého studia u nás - neznat spisovatele, jehož socha je 972 metrů od školy? Nepřehnali jsme to s ochranou studentů "před prakticismem a utilitárností vnějšího světa"? Nechráníme např. studenty energetiky před vlivem ČEZu až příliš usilovně? Hlavně aby mrzké zájmy komerce nenarušily nezávislost akademického prostoru.

Včera končily novácké zprávy reportáží o dvou ochočených kunách. Vyrostly v zajetí, pod lidskou ochranou - a do volné přírody už se nemohou nikdy vrátit, protože by tam neobstály. Opravdu jsme to chtěli takhle?